V sobotu v Rock Café odehráli svůj koncertní program Paní, pojďte si
hrát kulišáci z Timudej. S časovým odstupem se s vámi podělíme o zážitky
zde nashromážděné.
Hned na začátku máme pro vás pořádnou vychystanost: když se prokážete
u výběrčího průkazem ISIC, dostanete slevu na vstup ve výši plných devíti
procent, tudíž ušetříte skvělé peníze, které pak můžete utratit třeba
za šatnu. Život je báječný. Pak není od věci posilnit se zlatavým mokem
(v RC již tradičně málo pivní muziky za nemálo peněz), zvlášť, pokud
musíte sledovat kapelu jako Trio pelešando, které vystupovalo coby host
Timudeje. Toto trio se skládá z kytaristy, zpěváka a ženské figuríny.
Používají všelijaké kostýmy a jejich produkce je jedním slovem příšerná.
Přesto byla oceněna velkými ovacemi, což si nedovedu vysvětlit jinak,
než že hoši spojili svůj set s třídním srazem. Nutno říci, že hlavním
fanouškem této obskurní formace byl slávistický kotel, patrně zde oslavující
drtivé vítězství sešívaných nad blšanskými chmelaři. Raději jsme šli
hrát fotbálek. Když jsme se vrátili, nacházeli se slávističtí řízci
na pódiu a zpívali s sebou. Nutno říci, že do nich pelešící trio pumpovalo
písně jako "opustil jsem ženu/ pro svoji lásku k Edenu" nebo
tak nějak. Tento kousek patřil k těm zdařilejším.
Zato Timudej jsou onačejší sekáči. Pokud jsem to dobře pochopil, mají
za sebou deset let společného hraní, což je znát na jejich dobré sešlapanosti.
Jejich produkce je těžko zařaditelná (a proč taky) - tu připomínají
Wohnout rozpustilými texty, tu Leningrad Cowboys početnými sbory, hudebními
citacemi či tahem na branku, zkrátka to šlape. Kvalitní repertoire je
opřen o dobrý zpěv (ať už jde o dvojhlasy, sborové vykutálenosti či
dramatické vložky). Z nástrojů se mi nejvíce zamlouvaly klávesy a bicí.
Myslím ale, že nikdo z instrumentálistů nad ostatní nevyčnívá a jedná
se hlavně o dobře promazaný teamwork. Jináč je to hlavně velká sranda
(v tom nejlepším slova smyslu). Víc takových skupín, které se neberou
vážně, jsou originální a uměj to pořádně rozbalit.
